Informační politika

Rozlišujeme osobní a systémový střet zájmů. Do osobního střetu zájmů se mohou dostat jednotliví funkcionáři, do systémového pak celý orgán samosprávného celku – zpravidla rada.

Osobní střet zájmů

Střet zájmů nastává tehdy, jestliže má člen vedení samosprávy (zpravidla člen rady, starosta, primátor, hejtman) přímý vliv na obsah periodika tak, že může ovlivňovat, jak se o jeho práci a činnosti bude informovat.

Je zřejmé, že pokud např. člen rady odpovědný za oblast majetku má možnost ovlivňovat obsah periodika, může lehce dojít ke střetu veřejného a osobního zájmu. Osobním zájmem radního je vytvářet o své osobě dobrý veřejný obraz (zejména pro příští volby) a veřejným zájmem je poskytnout občanům úplné a objektivní informace o činnosti volených zástupců. Tyto zájmy jsou přitom prakticky neslučitelné. Střet zájmů je v tomto případě neřešitelný, nelze zajistit, aby byl uspokojivě vyřešen dohledem, kontrolou apod.

Jediným možným řešením je stanovit úplnou neslučitelnost exekutivních funkcí v samosprávě (zpravidla radní, starosta) s konečným rozhodnutím o obsahu periodika.

Ve statutu redakční rady je třeba stanovit, že jejím členem nemůže být člen rady obce (kraje, města). Model, kdy se rada obce prolíná s redakční radou, se často udržuje pro možnost nastolovat témata (agenda setting) při přípravě vydání periodika. Na jednáních takto smíšených redakčních rad plynule dochází k tomu, že radní, často i starosta, předkládají témata, o kterých vědí ze své činnosti, považují je za důležitá a potřebují o nich informovat veřejnost. Problémem takového postupu je vedle samotného střetu zájmů také netransparentnost a jednostrannost pohledu na to, která témata jsou důležitá.

Věc ale může mít snadné řešení. Jednou z možností je oddělení samotného předkládání témat od jejich projednávání a schvalování do vydání. Není problém zařídit pro členy rady (exekutivy) sdílení dokumentu shrnujícího navrhovaná témata, včetně uvedení garanta, jeho názoru na prioritu (některá témata musejí vyjít do určitého termínu), zdrojů informací, kontaktů na aktéry apod. S takovým materiálem pak může redakční rada a redakce snadno pracovat, dokonce to práci významně usnadňuje. Zároveň se zajišťuje transparentnost, protože je zaznamenáno, kdo, kdy a proč určité téma do periodika předložil.

Systémový střet zájmů

Rada obce či kraje vykonává tzv. zbytkovou působnost, do které spadá vše, co není zákonem vloženo do kompetence zastupitelstva (§ 84 odst. 2 zákona o obcích), anebo co si zastupitelstvo výslovně nevyhradilo (§ 84 odst. 4 zákona o obcích). Přitom je zjevné, že samotná pravomoc vydávat periodikum představuje pro radu střet zájmů, protože získává výhodu v tom, že se o její činnosti budou veřejnosti poskytovat takové informace, které rada považuje za vyhovující, zatímco případné kritické zprávy budou cenzurovány.

Nic nebrání tomu, aby si zastupitelstvo podle § 84 odst. 4 zákona o obcích vyhradilo kompetenci k základním rozhodnutím o používání sdělovacích prostředků samosprávy, zejména o vydávání tištěného periodika. Lze doporučit takové usnesení přijmout hned zpočátku volebního období, protože později se na něj zpravidla již nenajde dost času a odhodlání. Byť o této záležitosti bude hlasovat zastupitelstvo jen jednou, automaticky si tuto záležitost vyhrazuje a rada obce jej již nemůže sama změnit. Tato kompetence zůstává zastupitelstvu i po případných volbách.

Redakční výbor se samozřejmě může též nazývat „redakční rada“ nebo „mediální výbor“ či „výbor pro média a komunikaci“, podstatné však je, že je ustanoven zastupitelstvem formálně jako výbor.

Většina v zastupitelstvu ustavuje jak radu obce (kraje), tak výbory zastupitelstva, tedy i případný redakční výbor. Zdánlivě je proto jedno, zda je redakční výbor zřízen radou obce (kraje), anebo zastupitelstvem.

Ustavení redakční rady zastupitelstvem jednoznačně přináší několik významných výhod z hlediska demokratické procedury a kontroly:

1. zatímco rada rozhodne o složení redakční rady (jako komise rady) v zásadě jednomyslně a důvěrně, v zastupitelstvu se pro veřejnost zřetelně projeví, jak je podpora určitému složení redakční rady diferencovaná,
2. i v jednotlivých klubech mohou být různé názory na složení redakční rady, v radě obce se však již neprojeví, zatímco při projednání na zastupitelstvu se ukázat mohou,
3. volba a odvolání členů redakční rady zastupitelstvem vnáší do uspořádání potřebný brzdící efekt, kdy je nesnadné rychle, nečekaně, téměř skrytě odvolat členy redakční rady, jako je tomu v případě rady obce (kraje); odvolání na zastupitelstvu vyžaduje veřejné předložení a projednání argumentů, zatímco na radě nikoliv[4].

Redakční výbor (rada) může mít ve své kompetenci, upravené ve statutu výboru, nejen vydávání tištěného periodika, ale i rámec využívání dalších komunikačních kanálů, do kterých se s elektronizací a informatizací veřejné správy postupně přelévají i tradiční tištěná média (webové stránky, Facebook, Twitter, SMSing, kabelová televize či internetové vysílání). Výbor může mít v kompetenci taktéž dohled nad realizací mediálních, propagačních nebo informačních kampaní obce, města či kraje.

Účast opozice v redakčních radách

Podobně jako je dobrým zvykem, že kontrolní výbor bývá výrazně obsazen i opozicí, mělo by takové pravidlo platit i u redakčního výboru (redakční rady). Opozice, zejména opoziční členové zastupitelstva, by měli mít garantovanou účast, aby mohli konstruktivně uplatňovat své názory na politiku vedení samosprávy.

Pokud je v zastupitelstvu přiměřený počet politických seskupení (zastupitelských klubů), je vhodné, aby v zásadě každý měl své zastoupení.

Přijatelný je také model, kdy každý zastupitelský klub nominuje jednoho zástupce do redakčního výboru, i když to nemusí být nutně člen zastupitelstva.

V některých obcích se volí model, kdy v redakční radě není žádný člen zastupitelstva, ale ta se skládá z veřejně známých, aktivních místních občanů, kteří mají veřejnou autoritu a mají nějaký vztah ke sdělovacím prostředkům, ať už jsou sami novináři, nebo jiné slovesné profese, případně mají zkušenosti s vystupováním a publikováním v médiích. Ti pak mohou být do redakčního výboru navrhováni zastupitelskými kluby či zastupiteli, a i touto cestou  lze dosáhnout zastoupení opozice anebo alespoň  nezávislého prvku v redakčním výboru.

Statut redakčního výboru (redakční rady) by měl výslovně stanovit, že v něm budou zastoupeny všechny zastupitelské kluby, případně jinak definované skupiny zastupitelů (co je klub či skupina by měl určit jednací řád, pokud samozřejmě v menších obcích taková věc vůbec připadá v úvahu). Zastoupení by přinejmenším mělo být konstruováno tak, aby členy výboru byli též zástupci opozice, a to alespoň v poměru odpovídajícím počtu mandátů.

Velmi důležité je přijmout a uplatňovat psaná a formálně ukotvená pravidla, která jsou zároveň veřejně známá všem zúčastněným aktérům, počínaje úředníky místního úřadu a konče všemi občany. Pouze psaná a všeobecně uplatnitelná a vymahatelná pravidla mohou regulovat vztahy mezi aktéry zapojenými do vydávání periodika tak, aby jeho obsah co nejvíce odpovídal veřejnému zájmu.

Pravidla by měla především upravovat následující skutečnosti:

• Deklarovat veřejně účel periodika, tj. co od periodika vydavatel očekává a proč jej vydává. Mělo by být jasně uvedeno, že jde o periodikum veřejné služby[1] a že jeho posláním je šířit objektivní a vyvážené informace potřebné pro svobodné vytváření názorů na činnost samosprávy ve veřejné debatě v obci (městě, kraji), zapojovat občany do správy místních záležitostí, přinášet praktické informace o samosprávě a životě v obci a dále též poskytovat občanům kulturní a společenské informace.
• Vymezit základní okruhy informací, které má periodikum veřejnosti přinášet, včetně základního vymezení prostoru v periodiku (např. jaká část se věnuje informacím o činnosti úřadu, orgánů samosprávy, spolků, škol, kulturních zařízení, různým spolkovým, kulturním a sportovním akcím apod.).
• Stanovit požadavky na některé parametry obsahu, jako je zajišťování objektivního a vyváženého obsahu, prezentování diskuse a polemiky (pokud existuje), aktivní přístup k vyhledávání alternativních názorů, informování o budoucích rozhodnutích včetně prostoru pro členy zastupitelstva
• Stanovit závazné postupy při vzniku periodika, které vymezují pravomoci vydavatele, zejména způsob vzniku tematického plánu čísla (viz dále), jeho konkrétní naplnění, kontrolu připraveného obsahu a odpovědnost za definitivní rozhodnutí o předání do tisku.

Pravidla mají povahu stabilizované „dobré praxe“ a jsou projevem respektu k právům menšiny.

Pravidla by měla být koncipována tak, aby umožnila účinné oddělení redakce a vzniku vlastního obsahu periodika od tlaků a zájmů vedení samosprávy a úřadu.Měla by upravit či regulovat přímý vliv vedení samosprávy a úřadu na obsah periodika tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů (prosazování apriori pochvalného informování o činnosti vedení radnice). Mechanismus zajišťující tuto klíčovou povinnost i hodnotu radničního periodika jistě může mít různé podoby. Jeho hlavním prvkem by mělo být, že definitivní rozhodnutí o obsahu je v kompetenci relativně nezávislé redakce, pouze v případě  sporu může popsaným postupem  rozhodnout redakční rada.

Předpokladem úspěchu debat s občany a veřejných zasedání zastupitelstva je včasná prezentace nadcházejícího zasedání zastupitelstva či debaty s občany a jejich atraktivita pro občany.

Atraktivita by měla být zajištěna zvolením a definováním vhodných problematických okruhů, kterými se bude zasedání zabývat. Setkání s občany jsou efektivní z důvodu okamžité zpětné vazby. V případě větších měst je vhodné pořádat debaty s občany nejen na radnici, v centru města či v místě, které je obvyklým pro zasedání zastupitelstva, ale také v okrajových částech, místních částech apod.

Informační vývěsní tabule nacházejí své uplatnění v centru obce, v centru dění, v místech, kde se každodenně pohybuje velké množství obyvatel. Jsou zdrojem informací především pro starší obyvatele, kteří stále ve velké většině nemají přístup k moderním způsobům komunikace. Hlavní důraz při jejich užití musí být kladen na aktuálnost informací a také atraktivitu.

Z pohledu uživatele internetových stránek měst a obcí jsou rozhodujícími znaky rozsáhlost obsahu, aktuálnost, přehlednost a intuitivnost ovládání. Doporučení lze čerpat z vyhodnocení soutěže Zlatý erb.

• existence komunikační strategie (vč. online komunikace)
• přehlednost struktury komunikačních nástrojů a vysvětlení jejich jasného účelu
• zajištění zpětné vazby a odpovědných osob za vyřizování podnětů
• pravidelné vyhodnocování komunikačních nástrojů